Free cookie consent management tool by TermsFeed Policy Generator Update cookies preferences

První krok v cestě stát se lékařem aneb jak jsem se připravovala na přijímačky

Datum: 
18.10.2022

Medicína nebyla můj sen celý život. Abych byla upřímná, dříve jsem si ani netroufala nad doktořinou uvažovat. Projití tak velkým sítem uchazečů se mi zdálo naprosto nereálné a dvakrát jsem si nevěřila. Ve třeťáku se můj pohled na věc ale nějak změnil a já se rozhodla to alespoň zkusit.

Úvod

V dnešním článku se vám pokusím popsat, jak ta moje cesta na vysněnou VŠ probíhala. Zároveň zmíním nějaké své tipy a poznatky, abych vám ulehčila tu vaši. Předem se omlouvám za nadužívání slovíčka modelovky, ale je to bohužel alfa a omega celé přípravy 😊.

Pomalé rozkoukání se

Svoji přípravu jsem zahájila spíše psychicky a to v předmaturitním ročníku. Začala jsem s tou lehčí částí, tedy s hledáním všech důležitých informací o přijímačkách a celkově o jednotlivých fakultách. Horlivě jsem projížděla Instagramové profily mediků a doktorů, poslouchala rozhovory a chodila na různé besedy a dny otevřených dveří. 

Nakonec jsem se rozhodla zkusit všechny pražské lékařské fakulty, abych se nemusela stěhovat daleko od rodiny a kamarádů. Jako zálohu jsem si dala LF v Plzni a forenzní analýzu na VŠCHT (VŠCHT bere na průměr a najdete tam dost zajímavých oborů, tak zkuste také mrknout na nějaká zadní vrátka).

Všude jsem pátrala po nějakém tutoriálu, který by mě spasil. Bohužel jediné kouzlo je v tom si nad to prostě sednout a makat. Ve škole jsem si tedy zapsala seminář z chemie a biologie, v březnu jsem si objednala celoroční přípravný kurz a o prázdninách jsem naletěla do Karolina pro modelové otázky.


Začátky jsou nejhorší

Když jsem modelovky v září otevřela, byla jsem celkem v šoku. Netušila jsem skoro nic ani ve fyzice, ani v chemii, ale ani v biologii (a to jsem s ní problém nikdy neměla). Otázky byly položeny kolikrát strašně zvláštně, nebyla jsem schopna objevit všechny správné odpovědi (a to pak stejně žádný bod nedostanete) a celé mi to připadalo k pláči. Na první lekci přípravného kurzu nás ujistili, že jsou tyto pocity normální, a že se to opravdu časem zlepší.

Vhodný výběr maturitních předmětů

Na podzim jsem podnikla velmi důležitý krok, a tím byl konečný výběr maturitních předmětů. Zvolila jsem si kombinaci biologie a chemie. Tohoto výběru nelituji, jelikož biologie mě bavila nejvíce a chemie je hodně komplexní předmět, který se špatně učí bez souvislostí. Navíc, pro přijímačky musíte umět tyto předměty asi trochu více do hloubky, než fyziku.

V rámci maturitních seminářů jsme procházeli otázky k maturitě, na kurzu jsme také docela svižně postupovali a modelovky mi konečně začínaly dávat smysl.


Jak procházet modelovky?

Vždy jsme ve škole udělali maturitní otázku, já si ji doplnila o informace z kurzu, a pak jsem si zkoušela modelové otázky. Můj styl byl zakrýt si odpovědi u jedné otázky, odpovědět si na ni, a pak se hned podívat, jestli je to dobře. Mozek si tak lépe zafixoval správné odpovědi. Když jsem si to totiž kontrolovala až zpětně, dělala jsem věčně stejné chyby, jelikož jsem si zkrátka pamatovala to, co jsem kroužkovala minule a ne to, co bylo nakonec správně.

Nejprve jsem nějakým způsobem střídala jen biologii a chemii. K fyzice jsem se dostala až někdy kolem Vánoc a postupovala jsem podobným způsobem – zápisky z kurzu + učebnice Odmaturuj z fyziky a poté modelovky.

Nejdříve jsem si prošla modelovky na 2. LF UK, které mi přijdou lehčí (a chtěla jsem tam nejvíce). Pak jsem pokračovala 1. LF (staré vydání) a někdy na začátku dubna jsem se pustila do starých testů z 3. LF (nad nimi jsem si také několikrát pobrečela, protože to je zase úplně jiný level 😊).

Co mi pomáhalo?

Doporučuji si kreslit názorná schémata a malovat si barevné obrázky. Problematické otázky jsem si vždy značila vykřičníkem, neznámé pojmy jsem si vyhledala a zapsala s vysvětlením do speciálního sešitu (někdy jsem si opsala i celou modelovku se správnými odpověďmi). Pokaždé jsem se snažila přijít na to, proč daná odpověď je/není správná. Při přípravě je totiž důležité látku hlavně chápat, abyste u přijímaček odhadli správnou odpověď, i když bude trochu změněná. 

Čas se krátí

Na konci dubna jsem s hrůzou zjistila, že mám vše prošlé asi jednou (můj plán byl aspoň 3x). Zahájila jsem tedy druhé kolečko (u 1. LF tentokrát jen zkrácenou verzi o jedné knížce a u 3. LF jen problematické úlohy). Napodruhé mi to šlo podstatně lépe. Už jsem odhalovala chytáky, šlo to rychle a dokonce mě to i bavilo.

Jak se blížila maturita a přijímačky, napětí stoupalo, hladina stresu se prudce zvyšovala a moje psychika na tom byla celkem bídně. Bylo to jako na houpačce. Chvíli jsem si říkala, že přece tak makám, že není možné, abych se nikam nedostala. Poté jsem si opět uvědomila, jak velká konkurence je a mé sebevědomí se z obláčku sneslo zase pěkně dolů.

Jde se do finále

Měsíc před přijímačkami jsem se zúčastnila přijímaček nanečisto od našeho kurzu, což bylo velmi přínosné a získala jsem první zpětnou vazbu, jak si stojím. Neusnula jsem ale na vavřínech a pokračovala dál. Hodně jsem se zaměřila na biologii, protože tam můžete narazit na nejvíce zvláštností a doporučuji vám ji rozhodně nepodcenit (u 1. LF nezapomeňte na zvířátka a kytičky). Procházela jsem si také témata k pohovoru na 2. LF, a diskutovala jsem o nich s rodiči a kamarády, nebo jsem si pustila nějaký rozhovor na danou problematiku. Sem tam jsem si přečetla článek z časopisu Vesmír a nechala se z něj od rodičů vyzkoušet.

Poslední dny před přijímačkami jsem se učila kreslit aminokyseliny, procvičovala jsem vzorečky z fyziky a vracela jsem se k modelovkám s vykřičníkem. 

Je to opravdu v lidských silách?

Možná vás teď napadá otázka, jestli jsem se zvládla naučit modelovky nazpaměť. Ono se vám to totiž zdá teď nereálné, ale opravdu se to dá zvládnout (pokud látce budete rozumět). Na 2. LF se mi to skutečně podařilo a řekla bych, že mi to u přijímaček i pomohlo. Ušetřila jsem čas, který jsem mohla věnovat novým otázkám. Rozhodně to ale není nutnost, jako dřív. Většinu otázek totiž stejně změní. Zadají jiná čísla, prohodí odpovědi, nějakou odpověď trošku změní a najednou už to není ta správná a podobně. 

Závěrem

Celá příprava byla hodně o disciplíně a vytrvalosti. Někdy to šlo hůře, někdy lépe. Musím ale říci, že jsem byla slušně psychicky připravená na prvák na medicíně, který je také hodně o samostudiu a sebezapření.

Držím vám všem moc palce. Kdyby se to náhodou letos nepovedlo, neztrácejte hlavu. Skloubit maturitu s přijímačkami není nic lehkého a není ostuda, když to napoprvé nedopadne podle vašich představ. Lékaře pak budete dělat několik desítek let, takže i ten rok nebo dva čekání za to myslím stojí, no ne?

Natálie Braunová
Pokud se s námi chceš setkat osobně a zjistit více informací, registruj se na naši informační přednášku.
Zdroje:
Pexels.com