Fyzika je u většiny studentů ten nejméně oblíbený předmět z přijímačkového tria fyziky, chemie a biologie. Mnoho studentů jí zcela nerozumí, proto bývá většinou u přijímacích zkoušek tou klíčovou, která nakonec rozhoduje. Tedy kdo fyzice rozumí, má velký náskok oproti ostatním.
Moje loňská příprava na přijímací zkoušky se v mnoha ohledech vymykala většině uchazečů o studium Všeobecného lékařství. Hodně mediků vám bez zaváhání řekne, že největším strašákem pro ně byla (možná kromě pohovorů na 2. a 3. Lékařskou fakultu UK) fyzika a nejvíc byla v klidu biologie.
Na medicínu jsem nešel z maturitního ročníku gymnázia, ale z třetího ročníku na VŠCHT Praha. Kromě chemie všeho druhu jsem absolvoval i dvousemestrální vysokoškolskou fyziku a největším strašákem pro mě byla nakonec biologie, kterou jsem příliš nemiloval ani na gymnáziu, a od té doby jsem ji spíš zapomínal. Taky byla důvodem, proč jsem i já potřeboval přípravný kurz.
Vím, že rady s fyzikou ode mě jsou skutečně knížecí, ale osobně si myslím, že spíš než schopnost integrovat, počítat kvantově-mechanické rovnice nebo pracovat se statistickou termodynamikou se mi hodil určitý styl přemýšlení, který člověka naučí technické obory a který se dá snáz předat, jako se o to tady pokusím.
Každý, kdo se kdy chystal na přijímací zkoušky na lékařské fakulty, ví, že nejtěžší aspekt fyziky je zákaz používání kalkulaček při řešení. Tam není zbytí a při počítání modelovek má kalkulačka smysl akorát na ověřování výsledků.
Má rada tady je: naučte se příklady v modelových otázkách ne na papíře, ale zcela v duchu. Má to několik výhod.
Zaprvé, když se dokážete obejít i bez papíru, bude u vás papír nakonec vlastně výhoda. Je to jako trénovat horské výšlapy s autobaterií v batohu. Když pak zátěž odhodíte, jde vám to skoro samo.
Zadruhé, budete moct počítat modelové otázky úplně kdekoliv. Já jsem kompletní sbírky modelových otázek z fyziky spočítal během cest hromadnou dopravou. Každopádně nemáte všude papír a stůl, ale svoji hlavu máte všude.
A zatřetí si úplně osvojíte ty „matematické formule“ nezbytné k počítání příkladů z fyziky bez kalkulačky. Tím mám na mysli:
Samozřejmě se setkáte s příklady, které vám z hlavy nevyjdou, i já jsem na ně narážel. Ale čím víc se o to budete snažit, tím víc se vám zafixují metody výpočtu.
Tahle rada je poměrně abstraktní, ale má svůj důvod. Já se jí, ale nevědomky řídil a nyní v jejím duchu sepisuji některé kapitoly nových skript z fyziky na stránkách našich kurzů (na Úložišti je dost zajímavých kapitol už teď).
Ono k takové elektrostatice jde přistupovat tak, že si zapamatujete přibližně 10 vztahů, kterými přežvýkáte zadané příklady a jdete dál. Ale ony ty vztahy jdou jeden z druhého odvodit, když víte, co znamenají jednotlivé veličiny.
Tady je ovšem potřeba zdůraznit, že určitě doporučuji vypracování vzorečkovníku, kam si vypíšete všechny vztahy k modelovkám. Během samotných přijímacích zkoušek nebude čas si odvozovat vzorečky, a i kdyby byl, dá se využít mnohem efektivněji. Ale je lepší nad souvislostmi přemýšlet.
Zde si bohužel musím rýpnout do své domovské fakulty, protože modelové otázky u nás neexistují a samotné přijímací zkoušky jsou poměrně specifické.
Velkým plusem testů na přijímačkách na 3. LF je, že nejsou formou multiple choice a vždy je pouze jedna správná odpověď.
Velkým negativem naopak je, že ony „matematické formule“ zmíněné dříve často přestávají fungovat. V testech na tíhové pole je například nutné počítat s hodnotou g=9.81, protože možné odpovědi bývají velmi podobné (např. rozdíl několika N). A možnost d), tj. „žádná odpověď není správná“, je taky častá odpověď.
Tam bych doporučil si důkladně projít testy z minulých let, abyste pochopili, do čeho jdete.
Loni na jaře to na mě šlo ze tří stran. Kromě přijímaček mě čekaly státnice a dokončoval jsem bakalářskou práci. I tak jsem se hlavně věnoval přípravě na přijímací zkoušky, a to z jednoduchého důvodu. Věděl jsem, že od státnic a priori nikoho vyhodit nechtějí, a i kdyby vyhodili, druhý pokus je v září.
Vaše situace je v tomhle podobná, když vás většinu čeká maturita. Nebudu nikomu radit z čeho maturovat. Ale pokud nevíte o nějakém velmi náročném kantorovi, který vás bude zkoušet, soustřeďte se na přijímací zkoušky.
Maturita se většinou zadaří. A i kdyby ne, druhý pokus máte v září (jen si tím zkazíte prázdniny). Ale pokud se nepodaří přijímací zkoušky, další pokus je až za rok. A to jsou přijímačky mnohem, mnohem kompetitivnější.
A i když to nevyjde a ztratíte jeden, dva roky… Já ztratil tři a zase tolik mě to netrápí. Jsme generace, co bude pracovat do smrti. Tak ať to je aspoň práce, co budeme chtít dělat.
.webp)